Poslední ráno dostal stativ volno

Poslední ráno dostal stativ volno

Vrátil jsem se z fotoworkshopu s Vojtou a Jirkou, který nás zavedl do Brugg a do Holandska. Tahle fotka je z posledního rána, kdy jsem se rozhodl vyrazit bez stativu. Mohl bych teď napsat, že jsem si chtěl dát malou fotografickou výzvu. Popravdě jsem byl po těch dnech už trochu utahaný a prostě se mi ho nechtělo tahat. Výzva z toho byla až ve chvíli, kdy jsem stál u vody a chtěl fotit na dlouhý čas.

V takovou chvíli se kolem sebe začnu dívat trochu jinak. U lavičky mě zajímá, co z ní bude v záběru, u popelnice zkoumám, jestli má rovné víko, a u prasklého kůlu už si říkám, že kdybych ten foťák pootočil o kousek doleva, tak by to možná šlo. Jediná potíž je, že když potřebuju kůl o deset centimetrů výš, dost špatně se s ním domlouvá.

A právě tohle mě na tom baví. Zkouším, odkud se mezi ty dvě řady kůlů podívat, kolik pobřeží nechat dole v záběru a co s vodou udělá delší čas. A najednou si uvědomím, že už nějakou dobu nevím o žádné únavě. Samozřejmě se najde někdo, kdo si rejpne, že to focení bez stativu trochu flákám. No, na to, jak to flákám, se u toho občas docela naběhám.

Jestli se vám někdy ráno taky nebude chtít tahat stativ, klidně mu dejte volno. Mně to focení zase jednou zdravě nakoplo. A od té doby se na některé popelnice dívám s jistým profesním respektem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *